NANUKY Z BEZOVÝCH KVĚTŮ

   Každý rok během zimy zapomínám, proč se na Moravě říká bezinkovým květům "kozičky". "Asi že jsou bílé nebo co", odpověděla jsem předevčírem dětem, když jsme konečně vyrazily k řece na sběr bílých květů. Pět minut po návratu domů jsem jim už mohla dát naprosto přesné vysvětlení - z tašky plné květů se linul neuvěřitelný zápach, zaměnitelný opravdu jen s typickým pachem koziny (tedy spíš starého kozla, kterému chlívek ještě nikdy nikdo nevyčistil). Děti si zacpávaly nosy a teatrálně omdlévaly, já jsem tašku dala na stůl na zahradě a zatímco jsem krájela citron a převařovala vodu, vyprávěla jsem jim o mém prvním seznámení s bezovým odérem. Kamarádka před lety dojatě vyprávěla o bezovém sirupu, který dělávala její babička. Rozhodly jsme se, že si sirup vyrobíme, a protože jsme bydlely v Praze, sedly jsme do auta a vyrazily na naše oblíbené kokořínsko. Igelitové tašky jsme nacpaly překrásnými velkými květy, zamkly auto a vyšláply si na Čertovy hlavy. Po návratu do auta nás čekalo překvapení v podobě podivného zápachu. Chvíli trvalo, než jsme pochopily, že jeho zdrojem jsou ony nádherné květy. Tašky jsme přendaly ze zadního sedadla do kufru, ale zápach i přes to každým ujetým kilometrem nabíral na síle. Cestou jsem několikrát chtěla zastavit a tašky vysypat do pangejtu, ale nakonec jsme ošlehané větrem z dokořán otevřených okýnek hrdinsky dorazily zpátky do Prahy a rychle se pustily do výroby sirupu. Následující den se mi nechtělo výsledek ani ochutnávat, ale když jsem se osmělila, byla jsem tou chutí doslova šokovaná. Tak dobrou šťávu jsem nikdy předtím nepila. A nejenže úžasně chutná, ona i příjemně voní. Nechápu to, ale je to tak. A protože tuhle šťávu miluju, a vlastně neznám nikoho, komu by nechutnala, rozhodla jsem se vytvořit letos bezové nanuky.

   Můžete si je udělat z klasického domácího sirupu, na jehož výrobu koluje na netu stovky receptů - za tepla, za studena, s konzervanty nebo bez nich. Já se snažím dělat sirup co nejpřírodnější, takže bez vaření květů a jen s minimálním množstvím kyseliny citronové a neskladuju ho dlouho. Do jednoho litru převařené a vychladlé vody nacpu asi 15 květů, na tenká kolečka nakrájený dobře omytý citron, přidám lžičku kyseliny citronové, zatížím talířem, aby květy byly ponořené a nehnědly - a dám na 24 hodin do lednice. Scedím přes jemné sítko, do tekutiny přidám jedno kilo cukru a na nejmírnějším ohni za stálého míchání rozpouštím cukr. Po vychladnutí přeleju do lahví a skladuju pro jistotu v lednici. Na nanuky stačí naředit sirup převařenou vodou na požadovaný stupeň sladkosti - opět platí, že směs by měla být o trochu sladší, protože mrazením se sladká chuť trochu zmírní. Pak už jen naplnit formičky a mrazit nejlépe přes noc.

   Jestliže se vám nechce vyrábět sirup, ale nanuky byste vyzkoušet chtěli, mám pro vás následující recept. Květy doporučuji nechat hodinku třeba na balkoně, aby případný hmyzík opustil svůj domov, protože proplachováním byste květy zbavily nejen nežádoucích obyvatel, ale i pylu, který je hlavním zdrojem specifické chuti.

RECEPT

Na 6 nanuků o objemu cca 50 ml budete potřebovat :

• 500 ml převařené a vychladlé vody
• 10 - 15 bezových květů 
• půlku dobře omytého citronu
• 3 lžíce cukru

POSTUP :

1. Do vhodné nádoby nalejte převařenou vodu, přidejte bezové květy a tenká kolečka citronu. Zatižte talířem tak, aby květy byly zcela ponořené a oxidací nezačaly hnědnout. Nechte v chladu alespoň 24 hodin.
2. Sceďte, z květů vymačkejte vodu a vraťte tekutinu do čistého hrnce. Přidejte tři lžíce cukru a za stálého míchání ho na velmi mírném ohni nechte rozpustit. Ochutnejte a případně doslaďte. Můžete přidat pár kapek citronu. Znovu přeceďte přes co nejjemnější sítko nebo plátno a naplňte nanukové formičky. Mrazte nejméně 4 - 6 hodin.