MEDOVÉ NANUKY S OŘECHY         

aneb "Les nás musí uživit."

   Můj tatínek je od přírody skromný a šetřivý člověk. Když jsme jezdívali do Jižních Čech za babičkou, pokaždé se cesta odehrávala v duchu jeho oblíbeného hesla : "Les nás musí uživit!" Když to říkal, smál se, ale nám bylo s bráchou jasné, že nás čeká několik zábavných zastávek. Jezdili jsme po okresních silnicích a nabídka byla víc než uspokojivá. Nejen les, ale i stromy kolem silnice, opuštěné aleje či kukuřičná pole. Třešně, blumy, švestky, borůvky, maliny, ostružiny a na podzim pokoutní paběrkování na zoraných bramborových polích. Pamatuji se, jak nás jednou honil hlídač výhrůžně mávající větví z třešně, protože ta alej nebyla tak úplně opuštěná. A jindy táta neodolal a zastavil u neoploceného jahodového pole. O hodinu později vysvětloval dvěma policistům, kteří zaparkovali vedle nás, že : "No, víte, tady dcerka měla chuť na jahodu." To jednotné číslo bylo fascinující i pro mne, natož pro policajta, který se nevěřícně podíval na mě a pak na dvacetilitrovou přepravku přetékající jahodami. Naštěstí další tátovo heslo : "K policajtům se musíš vždycky chovat uctivě, provinile a patolízalsky" slavilo úspěch - odjížděli jsme sice bez jahod, (policajti byli večer určitě od manželek náležitě pochváleni), ale taky bez pokuty. 

   Na naše kořistnické cesty si vzpomenu vždycky na podzim, když dozrávají ořechy. Nudné procházky vesnicí a podél řeky se rázem změní v napínavé výpravy. Víme už o nejméně deseti stromech rozesetých po okolí, ale nikdy si nejsme jistí, který strom letos bude dobře rodit, jestli nás někdo nepředběhne, kolik ořechů za noc spadlo. Pro děti je to úžasná zábava, protože na rozdíl od hledání hub je tady vždy úspěch zaručen - ještě se nestalo, že bychom přišli s prázdnou. Soutěží, kdo jich najde víc a pak vítězoslavně nesou úlovek domů a sypou je na váhu, aby věděly, jestli jich nasbíraly víc než včera. A já jsem šťastná, že mám zásobu čerstvých vlašáků na pečení a doufám, že ořechosběr má třeba i nějaký výchovný aspekt. 

   Z letošní, vlastně už loňské, úrody mi zbyla jen hrstka ořechů. Na pečení málo, na snězení jako když plivne. Ale jako posyp na nanuky poslouží skvěle. Abych na nanukování měla klid, dala jsem Filípkovi, našemu Mistru staviteli, za úkol vymyslet a vyrobit kuličkovou dráhu z lega. Bez obrázku, bez návodu a bez pomoci. Uvidíme, kdo bude mít dřív splněno.

MEDOVÉ NANUKY S OŘECHY - RECEPT

- na cca 7 menších nanuků si připravte :

• 200 ml  smetany ke šlehání
• 150 ml  plnotučného mléka
• malou špetku soli pro zvýraznění chuti
• 5-6 lžic medu
• 30 g nasekaných ořechů

POSTUP :

1. Nalijte šlehačku a mléko do vyšší misky.
2. Přidejte sůl a nejprve 4 lžíce medu. Metličkou míchejte, dokud se med zcela nespojí s tekutinou. Ochutnejte a podle potřeby přidejte další lžíci medu. Každý med má jinak výraznou chuť, proto je třeba jej přidávat postupně. Měli byste dosáhnout trochu vyšší sladkosti, než by vám chutnal med například v jogurtu, protože zmrazením se sladkost sníží. 
3. Do směsi vmíchejte nasekané ořechy nebo jimi posypejte hotový nanuk nebo je nechte čistě medovosmetanové.
4. Naplňte formičky cca 4 mm pod okraj a nechte v mrazáku nejméně 4 hodiny, ale nejlépe přes noc.

  Byla jsem samozřejmě rychlejší než Filípek. Vyndat z lednice, smíchat a nalít do formiček - pro pomalíky práce na deset minut. Filípek byl s legem hodný celou hodinu, ale na výsledek je hodně a oprávněně hrdý. Já bych to tedy v sedmi letech nezvládla vymyslet docela určitě.